Kouč je OSOBNOST
Myslím ty takzvaně - doopravdy zlé. Takový, o kterých lidé mluví, když se s nimi setkají. Ty, co jim často hodně vadí. Ty, se kterými nechtějí nebo ještě častěji - neumí jednat. Ty, koho většinou viní za svoje neúspěchy. Poznáte je snadno. Ví se o nich, není to žádná šedá myška, která se snaží proplazit tím životem, pokud možno po svém, s minimálními náklady a maximálním ziskem a pohodlím.
Zlý hoch nebo holka , který se zbytečně nevymlouvá
„Ten drzej fracek, klidně řekne, že to udělal on.“ A podobné tituly, které jim pravidelně dáváme. Nemáme rádi tu jejich aroganci, ten nedostatek respektu. Vadí nám, jak se k nám staví, jak nemají před námi – stářím, postavením, pohlavím - žádný respekt. Jsou nezvladatelní, měli by je zavřít, nejlépe utratit - hned jak se narodí. Rodiče takových spratků by měli izolovat, nejlépe sterilizovat.
Zlý hoch nebo holka, který ví, co chce
„Co si o sobě myslí, smrad, že může mít všechno.“ Považujeme za drzost, pokud si někdo o něco říká, nebo nedej bože - bere si od života to, co mu nabízí. Jsou neskromní, jsou neschopní poznat cenu, jakou jsme my, ta starší dobrá generace (je divné, že si to myslí skoro všechny starší generace – i přesto, že jsme kolaborovali s „komouši“). Je drzost, takhle si o to říkat, mají parchanti počkat až my – moudřejší, zkušenější, zralejší… jim to dáme.
Zlý hoch nebo holka, který nechodí kolem horký kaše
„Víte co mi řek´ Hajzl? Že prý, když nechci dělat dobře svojí práci, mě nepotřebuje.“ Ani se nezastyděl, parchant. Nemají slušné vychování, nemají úctu před ničím, nevědí, co je slušnost, ohleduplnost, solidarita. Ty nevychovanci, vám po letech klidně řeknou, že když nemůžete, tak se máte srovnat. Vědí jen, co chtějí oni, co chceme my, nebo - co potřebujeme - je jim ukradený, je jim to úplně jedno, jak nám je, jak nás tím trápí. Co si o sobě myslí. Dělám, jak můžu a jak mi platí, ti frackové nevědí, že taky zestárnou a pak….
Zlý hoch nebo holka, vidí svět jinak než my
„Voni si myslej, že jim patří svět.“ Nevědí nic o tom, jak těžký život jsme měli my. Klidně si jezděj po světě, nic je to nestojí, ale my? My museli pašovat dederón a záclony z NDR. Ve škole jsou drzí, ptaj se na věci, kterejm nerozuměj, chtěj po kantorech, aby přemýšleli, hledali odpovědi mimo skripta, aby nesli odpovědnost, ale co on chudák kantor podle osnov může? Chtěj do všeho mluvit. A maj prý svoje práva, ale ta si musí zasloužit. Autorita pro ně nic neznamená, mají prý svoje, ale jaký? Ničemu nerozumí, ale myslí si, že sežrali všechno moudro…..
Extrém – Úspěšný Zlý hoch nebo holka v těch drahých, silných autech
Nejhorší jsou ty mladý sekáči a sekačky v těch drahejch silnejch autech, voháklý za několik desítek tisíc, s barákama a pěknýma ženskýma, chlapama, co si nic z toho nezasloužej. Na funkci se dostali přes postel, papínka, jazyky, školy, ale jaký školy - nic neznaj. Jsou bezohlední, vidí jen kariéru, lidi jsou jim ukradený.
Synáček, dcerunka úspěšných rodičů
Úplně nejhorší jsou ty, co nic nedělaj a maj se dobře. Ty to maj nezasloužený, jejich rodiče to určitě nakradli v privatizaci a ty jejich sráči, to teď dávaj obyčejnejm, chudejm lidem na odiv. Těm by se to mělo vyvlastnit, zdanit, aby taky museli začínat od nuly…..
Osobně preferuju raději Zlý hochy a holky než ty Správný.
Lidi poznáte v krizi.
Zlí hoši/holky ji vytvářejí svým jednáním skoro denně – snadno se v nich orientuji. Rychle vím, na čem jsem.
Správný hoch/holka dělá všechno tak, aby se do otevřeného konfliktu nedostal. Než se projeví - to může trvat hodně dlouho…než si najdou alibi, bývá často pozdě a nemožné s ním něco udělat…. Oni za nic nemohou…. Odkaz na Hodný Hochy
Tak jsem se zapojil do otevřeného komunikačního systému blogu na iDnes. Fakt dobrá zkušenost, spousta impulsů, zajímavé postřehy – všechny, i ty hrubý. Když tady někdo píše, je jedno, jestli na férovku - pod svým jménem, nebo v převleku - nick . Vždycky mluví jen a jen o sobě.. To mě osobně na tom baví, pozorovat to, jak mluví o sobě. Reagují, předvádějí se, přemýšlejí nebo jen ubíjejí čas – dělají to – mají motiv.
Motiv je to, co nás řídí. Ne vždycky je na první pohled jasné, jaký je to motiv – cíl, ale po chvíli to stejně vyleze na povrch :o))) (Maslow - by měl radost).
Všiml jsem si jedné skupiny – SPRÁVNÝ HOCH a SPRÁVNÁ HOLKA…
1. Vždyť to myslím dobře – bez ohledu na to, jak to dopadne. Napravují Svět, svoje okolí ve jménu něčeho, co sami ani neumějí popsat. Chtějí svět lepší, hodnější, pravdivější, spravedlivější – malý Ráj na zemi. Ne pro sebe, chtějí ho pro všechny. Nadělají v životě spoustu chyb, zla, nepříjemností, ale omluvou je pro ně a pro celý Svět to, že to mysleli dobře – pro všechny.
Když chcete po nich osobní odpovědnost?
Zaklínadlo č. 1. – Já to tak nemyslel….
2. Za nic nemůžu – oni je nepochopili, oni jim nerozuměli, oni překroutili jejich „dobrou myšlenku“, oni nevěděli, proč udělali to nebo ono. Oni jsou ten problém, nenaslouchají jim, neposlouchají je, nedělají to dobře, tak jak to původně mysleli.
Když chcete po nich osobní odpovědnost?
Zaklínadlo č. 2. - To Oni …..
3. Nic nemohu dělat – nikdo jejich nápady nepodporuje, nemají potřebnou pravomoc, nemají potřebné kompetence – tady je zajímavé, že kompetence je pro ně zpravidla - Moc ne Schopnost. Nemají potřebné zdroje, nemají potřebný čas, nemají výhody jako jejich „protivníci“ – mají jich hodně. Kdo s nimi nesouhlasí, není oponent, ale je nepřítel.
Když chcete po nich osobní odpovědnost?
Zaklínadlo č. 3 – To já jsem nemohl….
4. Kdybych mohl, tak bych to zkusil - ale ostatní by to zneužili, nepochopili, využili jen pro sebe, vzali by mi ten nápad, neustáli jeho úspěch, nedotáhli by to do konce, neocenili dostatečně, co jsem pro ně udělal, záviděli by mi. Svět je proti nim, funguje si po svém a kdyby snad to všechno dopadlo, určitě by někdo na tom, co udělali, hledal jen chyby.
Když chcete po nic osobní odpovědnost?
Zaklínadlo č. 4. To nejde, to jsem nemohl, to po mně nikdo nemůže chtít……
Pak jsem ještě objevil: Dvě verze - SPRÁVNÝCH HOCHŮ a SPRÁVNÝCH HOLEK
1. Utěšitel – člověk, který hledá někoho, kdo trpí, má problémy, nedaří se mu. Nalepí se na něj a tahá z něj – utěšuje – další a další detaily jeho utrpení. Žije z toho, může se sám vidět, jak On/Ona, je vlastně SPRÁVNÝ, jak vlastně všechno dělá dobře. Jak ten chudák, co ho právě utěšuje, je na tom blbě, jak jeho UTĚŠITELE, potřebuje.
Cíl utěšitele – namastit si ego, udržet nešťastníka tam, kde je…
(Nic proti opravdové účasti, kterou někomu projevíme. Ta není o soucitu, ale o pochopení, většinou nabízíme i pomocnou ruku, na rozdíl od UTĚŠITELE, ten nabízí jen lítost.)
Pokud vás někdo utěšuje – kopněte ho do zadku a běžte raději něco dělat…. To často pomáhá – změna pozornosti – Z „dovnitř“ – Na „ven“ :o)
2. SPRÁVNÝ HOCH a SPRÁVNÁ HOLKA, co musí dělat špinavou práci – člověk, co dělá špínu tak, aby na něj nikdo nikdy nemohl, který uráží jiné tak, aby to mohl překroutit, člověk který manipuluje diskusi a když mu dojdou argumenty, jste pro něj 0, tupec, imbecil, idiot…, protože jeho velikost mu to dovoluje, člověk který svoje svinstvo omlouvá tím, že musel, že to jinak nejde, že je to pro dobro věci, že oni si začali, že když se kácí les musí padat třísky, nikdy by to neudělali, kdyby…. A když je nejhůř, říká si „my“ – jeho velikost, jeho parta, kterou většinou nemá – on a jeho myšlenky – jsou my?
Co s nimi?
Vypnou diskuse – NE. Jen se připravíte o kontakt s realitou – Můžete se pak snadno sami stát SPRÁVNÝM HOCHEM nebo SPRÁVNOU HOLKOU
Nechte je plavat svou cestou, umlátí se sami.
Co s nimi v diskusi?
1. -vypnou diskuse – NE. Jen se připravíte o kontakt s realitou – Můžete se pak snadno sami stát SPRÁVNÝM HOCHEM nebo SPRÁVNOU HOLKOU
2. - nechte je nějakou dobu klábosit, oni jsou kořením v diskusi (někdy opravdu hořkým)
3. - nevšímejte si jich - Tchai –ťi zná strategii vody – co do ní padne, udělá jen vlnu a zmizí v hlubině. Nebo buďte tvrdí jak led, oni se roztříští svojí silou. Nebo jen ustupte kousek stranou – proletí a nic vám neudělají :o)
4. - když už musíte – přeženou to, označte jejich příspěvek – nežádoucí – napište jim to v rámci Fair- Play a pokračujte, jak jste začali
5. - Kdyby nedal stále pokoj - dejte mu červený křížek, udělá mu to radost, kříž je to, co hledá – nechce obětovat sebe, chce obětovat vás, naštvat vás, potrápit – je to srab….
Kdo z nás by si nepřál být pánem svého času? když přemýšlíte o tom, co to znamená, co vás napadá?
1. "Nikdy" nemohu být pánem svého času.
2. "Každý" mi okrádá o čas.
3. "Vždycky", když si něco naplánuji? tak mi to toho někdo vletí.
Jak se z toho dostat?
časový snímek dne
Jak začít? Inventurou toho, co dnes dělám.
Většina z nás pracuje intenzivně mnoho hodin denně, ale nejsme stále stavu dodělat vše, co bychom potřebovali.
Jsme v začarovaném kruhu.
Nestíháme, děláme víc, stále nestíháme. Už nemáme čas na kondici, vztahy, které potřebujeme, na budování zázemí, kde bychom nabrali síly.
Někteří rezignují a začnou jít cestou nejmenšího odporu. Jiní si snad odpočinou na ARO :o))
Neztrácejte čas: ve složce soubory najdete formulář, se kterým budte určitě moci začít
Jak si přestat lhát
Pokud jste pracovali na "časovém snímku dne poctivě", (a vůbec to vydrželi alespoň týden) vidíte realitu - minulou, ale měla by vás inspirovat ke změně.
1. Zbavte se "Zbytečné práce"
2. Zbavte se "Rušení"
3. Investujte to nejlepší ve vás na "Důležité a nutné úkoly"
4. Investujte alespoň 20% času do "Budoucnosti"
5. Pracujte v "Klidu"
Je to vlastně snadné. Kdo měří, ten řídí :o))
Co vlastně chci, potřebuji, musím?
Co za to stojí? Priority
